Osm odstínů červené: Základní druhy červeného vína – 2. část
Říká se, že dobré červené víno si nejlépe vychutnáte s přáteli. Červené má také pověst vína, kterému je potřeba při zkoumání chutí a vůní věnovat důkladnou péči a nemálo času. Bohatě vám to však vrátí. Víte, jaké jsou jeho nejznámější odrůdy a co je na nich zajímavého? Dočtete se dále!
V první části seriálu zaměřeném na červené víno jsme si představili odrůdy Cabernet Sauvignon, Dornfelder, Frankovka a Merlot. Dnes přehled uzavřeme druhou čtveřicí. Seznamte se, prosím:
5. Modrý Portugal
Trocha historie: Modrý Portugal by vás mohl lehce zmást svým jménem, jeho původ je však neznámý. Skutečnost, že je tato odrůda rozšířena v celém Podunají, vede některé úvahy o jeho vzniku do této oblasti.
Modrý Portugal v číslech: V České republice se Modrý Portugal pěstuje skoro všude, zabírá téměř 4 % z celkové plochy vinic. Oblíbený je také v Rakousku, Německu a dalších vinařských zemích.
Komu bude chutnat? Každému, kdo ocení ovocné a květinové tóny (fialky, pivoňky) a méně tříslovinovou chuť. Při zrání se může objevit i vůně sena.
S čím si ho dopřát? Modrý Portugal je lehčí víno a hodí se k mnoha pokrmům: k italské kuchyni, studeným mísám či pečené drůbeži.
Co jste možná nevěděli: Víno by se mělo pít mladé, rychle vyzrává, a není proto vhodné k archivaci. Používá se také k výrobě svatomartinských vín.
6. Rulandské modré (Pinot Noir)
Trocha historie: Kolébkou vína je nejpravděpodobněji Burgunsko, odkud pocházejí první doložené záznamy o této odrůdě, datované již ze 4. století a dříve.
Rulandské modré v číslech: Zajímavé je především to, že dříve se u nás Rulandské modré pěstovalo na téměř 90 % plochy vinic, dnes už však zabírá jen 4 %. Kromě Francie má své místo v Německu, Itálii, ale najdeme ho téměř na celém světě.
Komu bude chutnat? Vyznavačům bohatých, a přesto jemných chutí, kteří mohou ucítit tóny lesního či peckového ovoce. Ve vyzrálejším víně pak třeba také kouřové tóny.
S čím si ho dopřát? Červené víno této odrůdy si vychutnáte klidně samotné, ale i s jehněčím nebo skopovým masem, plísňovými či polotvrdými sýry.
Co jste možná nevěděli: Mezinárodně používaný název pro Rulandské modré je Pinot Noir. Tato odrůda patří ke třem z vyvolených, ze kterých je možné vyrábět francouzská šampaňská vína.
7. Svatovavřinecké
Trocha historie: Odrůda Svatovavřinecké patří do širší rodiny odrůd Pinot a pochází nejpravděpodobněji z Alsaska. V polovině 19. století se rozšířila do Německa a odtud i do sousedních zemí.
Svatovavřinecké v číslech: V České republice se nacházejí největší plochy vinic s touto odrůdou a je to zároveň naše nejrozšířenější a nejpěstovanější vinná réva. Do české Státní odrůdové knihy byla zapsána již v roce 1941.
Komu bude chutnat? Svatovavřinecké červené víno potěší chuťové a čichové buňky typickým šťavnatým aroma, které připomíná sušené švestky, povidla, višně i skořici či obecně sušené ovoce.
S čím si ho dopřát? Tak například s vepřovým masem, ke zvěřině, guláši nebo k sýrům s intenzivní chutí. Nezklame ale ani s husou či kachnou.
Co jste možná nevěděli: Název této odrůdy je odvozován od toho, že na sv. Vavřince – tedy 10. srpna – začínají v jižní Francii hrozny tohoto vína tzv. zaměkat a zabarvovat se. Svatovavřinecké se též zpracovává na růžová vína.
8. Zweigeltrebe
Trocha historie: Zweigeltrebe je vyšlechtěná odrůda z roku 1922, která pochází z rakouského Klosterneuburgu a vznikla křížením odrůd Svatovavřinecké a Frankovka.
Zweigeltrebe v číslech: V Rakousku je aktuálně nejrozšířenější modrou odrůdou, dále ji najdeme v Maďarsku, Německu nebo třeba Švýcarsku. U nás tvoří cca 5 % plochy vinic.
Komu bude chutnat? Tomu, kdo ocení červené víno vonící po višních a jiných bobulovinách, které má kořenitou chuť s podílem lesního ovoce – u mladého vína hrubší, dozráváním se zjemňuje.
S čím si ho dopřát? Chybu neuděláte v kombinaci s tmavým masem, jako je hovězí, doporučuje se ale i bažant nebo jakostní tvrdé sýry.
Co jste možná nevěděli: Z odrůdy Zweigeltrebe se vyrábějí i rosé. Réva často poskytuje hrozny vhodné do přívlastkových vín.
Ještě něco navíc:
Výroba červeného vína je zajímavý proces, o kterém bychom vám někdy rádi napsali více. Jak si ale kvalitní červené víno nezkazit před samotnou konzumací? Před podáváním je důležitá především teplota červeného vína, a proto připomínáme, že pro většinu červených vín je ideální rozmezí 14–16 °C, s odchylkami pro lehká červená vína 13–15 °C a těžší červená vína 16–18 °C.
V naší nabídce najdete archivní červené víno, u kterého se rozvíjejí takzvané terciální chutě a vůně, odlišné od těch primárních. Vznikají především chemickými procesy při zrání vína v lahvích. Z ovocných tónů se mohou například proměnit na pečené ovoce. Vznikají ale i nové vůně – podhoubí, tlející listí – nebo zvláštní chutě, třeba lanýžové.
Výběrová vína. Ve vašem e-mailu.
1× měsíčně se těšte na doporučení, zajímavosti a výhodné nabídky pro váš archiv.
Odesláním e-mailu souhlasíte s Podmínkami ochrany osobních údajů
